Co jsou lidské papilomaviry
(HPV = Human papillomavirus)

HPV je v současnosti nejčastější pohlavně přenosná infekce. Zhruba 630 milionů lidí na celém světě je nyní nakaženo lidským papilomavirem. Šíří se zejména pohlavním stykem nebo přenosem z rukou či úst na pohlavní orgány. Před dosažením věku 50 let se genitální HPV infekce objeví u 80 procent žen a u nejméně 50 procent mužů. Většina typů viru HPV spontánně vymizí bez znatelných následků. Pokud k tomu ale nedojde, infekce může vést k rozvoji řady onemocnění napadající různá místa na těle mužů i žen.

Papilomaviry jsou tvořeny dvoušroubovicí DNA, která kóduje až osm časných (E) a dva pozdní (L) proteiny, které se skládají do virové kapsidy. Kompletně popsáno je více než 100 typů. Z pohledu lidského zdraví má význam 40 typů, které infikují epitel kůže a sliznic, zejména oblast genitálu a konečníku. Ty označujeme jako lidské papilomaviry.

Dle schopnosti vyvolávat změny v infikovaných buňkách vedoucí k nádorovému bujení se HPV dělí na vysoce rizikové (HR = high risk) a nízce rizikové (LR = low risk).

Vysoce rizikové typy 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 68, 73, 82
Nízce rizikové typy 6, 11, 40, 42, 43, 44, 54, 61, 70, 72, 81, 89

Viry jsou drobné podbuněčné organismy, nemají tedy vlastní buňky. Jsou tvořeny řetězcem ribonukelové nebo deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese jejich jedinečnou informaci. Bílkovinná schránka, tzv. kapsida, má pro každý virus typický tvar. Viry nejsou schopné samostatného života, a tak parazitují v buňkách svého hostitele. Tyto buňky po napadení virem, respektive jeho vstupu do buňky, začlení jeho genetickou informaci do své. Poté produkují množství nových virů. Když je buňka zcela přeplněna virem, zaniká a virus se uvolní do okolí.

Viry, které se zabudovávají do DNA buňky, mohou měnit její vlastnosti. Poruší rovnováhu mezi tvorbou nových buněk a zánikem starých nebo naruší vzájemné vztahy mezi buňkami v tkáni. Tímto způsobem se rozvíjejí nádory vznikající na základě virové infekce. Tento proces ale není častý. Je plně prokázán pro lidské papilomaviry a viry hepatitidy. Zmiňován je i u viru mononukleosy.

Kapsidy virů jsou jakési schránky chránící genetickou informaci viru mimo buňku. Napadený organismus si proti nim musí vytvořit protilátky a hlavně paměťové buňky. Tímto způsobem chrání imunitní mechanismy organismus před opakovanou infekcí. Tvorba takové imunitní paměti je principem očkování.